10. výjezd na Tanečnici je bohužel minulostí. Na cestu jubilejního ročníku se vydalo 9 mopedistů a  20 naplavenin.

vítěz Jirka – Oskar

• 2. místo Vojta
• 3. místo Jirka – Lahvoň
• 4. místo s číslem 4 Rosťa
• 5. místo Petr – Zajíc
• 6. jediná ženská Denisa
• 7. Robert
• 8.Pavel
• 9. Martin – na multině….. tak příště….

start:

1 2 3 ►

Plavecká štafeta

11.9. 2016 se na koupališti uskutečnila první plavecká štafeta. 40 účastníků – děti i dospělí – plavalo téměř 2 hodiny – 1h 50 min 33 vteřin.  Štafeta byla mezinárodní a účast nadregionální. Nejrychlejším plavcem byl Ondra ze Stráže pod Ralskem. Krásné letní odpoledne na koupališti slovem a zpěvem doprovázel pan Švarc, startovní listiny a upomínkové diplomy připravovaly Radka a Bára Švarcovy a nad regulérností závodů dohlížela komise rozhodčích z Prahy Dája a Láďa.

1 2 3 ►

Odejzd z náměstí v 17 hodin…… příjezd na Hamry ve 20,30. Letos vyhrál každý, kdo dojel. Startovalo 9 borců, dojeli 4. Vojta dokonce měnil po cestě stroje….. stejně se dovezl autem… startovali: Jirka, Brynďoch, Adam (moped) a Péťa (na hybridu) DOJELI. Další odvážlivci: Horajda – Brtníky, Vojta poprvé Zahrady, podruhé před Svorem, Rostík poprvé Jiřetín, podruhé před Svorem a potřetí ve Cvikově na přechodu, Sýkorka Brtníky, Robert před Svorem. Nedojeli, ale přežili. Protože jsou to hlavy chytré, nechali si v sobotu přivézt od Jirky a Marie svářečku, stroje opravili a mohli vyrazit tradičně na Ještěd. Ostatní – ženy a děti jely na kolech, na bruslích nebo po svých na procházku. V sobotu večer jsme připravili letní kino a užívali jsme teplého počasí. Z kempu jsme odjížděli v neděli dopoledne, abychom stihli oběd Pod lípou v Lipové a večer saunu. Těšíme se na další výlet. Kemp Děvín zase za rok.

1 2 3 ►

Slavnostní vysvěcení opravené kaple na hřbitově se konalo 6.9. 2016 od 16 h. Od rána sice pršelo a bylo nevlídno, ale úderem 14. hodiny se mraky rozestoupily a vylezlo sluníčko. V 15 h přijel plošinou pan Adámek z Technických služeb Šluknov …. jen tak tak se plošina vešla…. Přišli mikulášovičtí v hojném počtu a slavnost mohla začít. Pan učitel Engler s panem Solánkem byli připraveni, děvčata ze sborečku dorazila také, slané občerstvení upekly holky v jídelně, sladké pekla Květa a já, zpráva pro budoucí generaci byla také zatavena. Rostík se postaral o patřičnou lahev, kterou řešil na poslední chvíli, čistou nesehnal, ale Lenka od kosmetiky doma jednu měla… jen to čištění chvíli trvalo. Svíčka stála 80,- a sotva hořela….pan farář přijel včas, mohlo se začít. Po úvodním slovu o opravě původní kanalizace a rekonstrukci kaple zazněla hudba, Jirka s Rostíkem chvíli zápasili se zvonem na stojanu, byl pevně přidrátován, potom nastoupil Martin Kastl na plošinu a pan Adámek ho vyzdvihl k věžičce i se zvonem a vzkazem v láhvi. Nejdřív Martin odšrouboval zábranu proti holubům a mohl věšet zvon. Chvíli to trvalo, užívali jsme si hezkého pocitu i hezkého počasí. Plošina doburácela, zazněla hudba a slovo pana faráře. Kapli požehnal,  poděkoval za účast. Než jsme se rozešli, popovídali jsme si a ochutnali připravené občerstvení.

Tak má opravená mikulášovická hřbitovní kaple (dříve filiální kostelík) znovu po několika deseti letích zvon. František má tak svoje místo. Nezbývá jen si přát, aby nezvonil často.

1 2 ... 4 ►

1 2 3 ►

Ve středu 8.  června 2016 se zrodil František. Zvon. Vyrobili ho kolektivně Jirka, Petr, Rosťa Trojanovi a Milan Binko. Ruku k dílu přidal Robert Frisnicz – pískování a  Petr Horáček – kitování. Dřevěnou konstrukci a nápis vyrobili truhláři ze Siopsu.  Františka věnoval spolek Mopedostorpedos městu Mikulášovice do nově opravovaného hřbitovního kostelíku. Než přijde zavěsit na místo, byl při slavnostní mši ke 100. výročí povýšení Mikulášovic na město požehnán v kostele sv. Mikuláše.